Šokující Noviny

O střechu nad hlavou přicházejí kvůli dluhům stovky lidí
Stále více Čechů nemá na splátky hypoték a půjček, a tak přichází o střechu nad hlavou. Počet případů, kdy je dům či byt věřitelem zabaven a dán do dražby, vytrvale roste. Minulý rok jich bylo více než 900.


„V roce 2011 bylo přes sedm set devadesát nedobrovolných veřejných dražeb. Loni se jejich počet opět meziročně zvýšil o 17 procent. Letos čekáme další vzestup,“ uvedl šéf společnosti Eurodražby.cz Radim Hasman.

Většinu dražeb spouštějí banky u klientů, kteří nemají peníze na splátky. Přitom právě hypotéky se lidé snaží platit do poslední chvíle, to i za cenu toho, že si na ně berou půjčky od nebankovních institucí a lichvářů.

Jenže to často jen dražbu oddálí. Nejen že se pak z nemovitosti utrží většinou méně, ale ještě si na peníze z prodeje dělají nárok další věřitelé, kteří lidem na úhrady splátek bance půjčili. Lidé tak samozřejmě ztrácejí i to, co bance již dříve přeplatili na úrocích.

Mnozí dlužníci navíc, i když už nemovitost nemají, dluží bance ještě dále. Dražby totiž dnes obvykle pokrývají jen kolem 70 procent dluhů bance.

Hodnota řady bytů i domů se totiž propadla, zájemci se hledají dlouho, často i déle než půl roku. Záleží na lokalitě. Mnohé byty se musí dražit opakovaně, cena pak dále prudce klesá. Kromě toho penále, poplatky, sankce bance nemilosrdně skáčou během pár měsíců do desítek až stovek tisíc korun.

Lichvářské firmy mají peníze z bank
Je to začarovaný kruh, přičemž lichváři, usazení v zavedených, finančně silných firmách, likvidační půjčky nefinancují dokonce ani z vlastních kapitálových zdrojů, ale z toho, co jim v rámci velmi výhodných levných podnikatelských kreditů, určených pro bohaté firemní klienty, poskytují právě banky.

Podle mnohých analytiků už však nelze jen tvrdit, že lidé se do dluhů dostali proto, že si nakoupili dovolené nebo vánoční dárky.

„Reálné příjmy reálně klesají. Spotřeba domácností se bude i nadále propadat. Své dno stále nenašlo například stavebnictví, IT, reklama, reality,“ shrnul analytik ČSOB Petr Dufek.

Lidé pracující v malých firmách s méně než 20 zaměstnanci si navíc vydělávají v průměru jen 17,5 tisíce korun hrubého měsíčně, tedy jen něco málo přes 70 procent celkové průměrné mzdy (24 300 korun). A mohou být na tom ze dne na den ještě hůře.

Nezaměstnanost totiž letos celorepublikově vzroste až na úroveň deseti procent. V řadě okresů přitom už nyní přesáhla patnáct procent.

Příjmovou chudobou ohrožen každý desátý
Kdo si vzal hypotéku a přijde pak o práci, je rázem nahý v trní. Za tři měsíce banka splátky tzv. zesplatní, tedy shrne do jedné pohledávky, a za další dva tři měsíce se stěhujete – byt či dům jde do dražby.

Kromě toho roste počet těch, kteří jsou po půl roce vyřazeni z evidence nezaměstnaných, skončí jim podpora, ale práci nedostali. Počet osob v tzv. příjmové chudobě (do devíti tisíc korun hrubého měsíčně) tento rok už o bezmála sto tisíc přesáhne miliónovou hranici. Na mizině je tedy zhruba každý desátý Čech.

„Výrazně se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek, zvýšením částek životního a existenčního minima a s růstem nákladů na bydlení a zvýšením počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti,“ je uvedeno v analýze ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jindřich Ginter, Právo
Exekuce se změní, vydělají na nich i dlužníci
Některé z řady změn u exekucí, které budou platit od ledna, mohou pomoci dlužníkům ušetřit. A to výrazně. Řeč je především o slučování exekucí a o povinnosti věřitele vyzvat dlužníka k platbě ještě předtím, než se obrátí na soud. Tedy pokud pak chce od dlužníka inkasovat i mnohatisícové náklady řízení. Podle současných pravidel věřitel žádnou takovou povinnost nemá.


A tak člověk, který dávno zapomněl třeba na nezaplacenou pokutu za jízdu načerno, mohl dostat až rozhodnutí soudu o tom, že má platit. A již nejen samotnou pokutu v řádu stokorun, ale k tomu i tisícové náklady soudního řízení. Tedy třeba odměnu advokátovi věřitele nebo soudní poplatek. Pokud si tento „nešťastník“ navíc nepřebíral poštu, jednoho dne stál za dveřmi exekutor. A částka byla opět mnohem vyšší.

To se má nyní změnit. Pokud bude věřitel chtít, aby náklady za řízení platil dlužník, bude mu muset poslat tzv. předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky. A to nejméně sedm dní předtím, než se obrátí na soud. Ovšem pozor – výzvu bude zasílat na adresu pro doručování nebo poslední známou adresu. A o to, zda ji dlužník převezme, se již starat nemusí.

Slučování exekucí
Pokud vše ovšem dospěje až k exekuci, může v některých případech ulevit dlužníkově peněžence další novinka. Tou je povinné spojování více řízení do jednoho, tak, aby dlužník třeba za vymáhání více pokut od dopravního podniku neplatil u každé z nich vysoké náklady řízení.

Co se dál změní od ledna 2013
Konec exekucí mazlíčků
Exekutor nebude moci dlužníkovi vzít domácího mazlíčka. Dosud to možné bylo a exekutor mohl domácí zvíře zabavit a prodat. Změna se nebude týkat hospodářských zvířat.
Peníze manželů v ohrožení
Exekutoři budou moci nově obstavit i účty manželů a manželek dlužníků. Stejně tak jim budou moci sáhnout na jejich příjmy a strhávat z nich peníze. Dosud podléhal exekuci společný majetek, ovšem právě s výjimkou účtu a příjmů druhého z manželů. Někteří dlužníci toho zneužívali a své peníze skrývali na účtu partnera.
Podíl v bytovém družstvu
V současnosti je u dlužníka, který je členem bytového družstva, postižen exekucí jeho družstevní podíl. Bytové družstvo v takovém případě vyplácí tzv. vypořádací podíl. Ten však mnohdy ani zdaleka nedosahuje tržní ceny bytu. Nově bude podíl vydražen za skutečnou tržní cenu bytu, kterou určí znalec. Předkupní právo budou mít další členové družstva.
Natáčení exekuce
Exekutor bude muset na žádost lidí přítomných tzv. mobiliární exekuci, tedy soupisu movitých věcí, pořídit její videozáznam. Exekuci může natáčet i ze své vůle. To se týká třeba případů, kdy při soupisu majetku nikdo není nebo hrozí konflikt.
Neoprávněně zabavené věci zpět na své místo
Exekutoři budou muset neoprávněně zabavenou věc po dohodě s jejím majitelem vrátit na místo, odkud ji vzali. Dosud platilo, že si člověk, který se úspěšně domohl vyškrtnutí věci z exekuce, pro ni musel sám dojet.
Nabídka na dům i po dražbě
Nemovitost vydraženou v exekuci bude možné prodat za víc peněz, pokud se po provedené dražbě najde někdo, kdo nabídne alespoň o 25 procent vyšší cenu, než za jakou byla nemovitost vydražena.
Nejen prodej domu, ale i správa
Vedle prodeje nemovitosti dlužníka exekutorům přibude i možnost její správy. Například nájemníci by pak neposílali nájemné dlužníkovi, ale přímo exekutorovi. Ten bude moci rovněž vypovědět a uzavřít nové smlouvy na dodávky energií či pojistné smlouvy
Pokud by tedy byla celková částka za exekuci jedné několikasetkorunové pokuty ve výši 10 tisíc korun, v případě pěti pokut by šlo již celkem o 50 tisíc. Když se ovšem exekuční řízení spojí, náklady dlužník zaplatí jen jednou a ušetří tak desetitisíce. „Dlužníci na tom rozhodně ušetří, dá se dokonce říci, že čím víc exekucí dlužník bude mít, tím víc ušetří,“ komentoval změnu prezident exekutorské komory Jiří Prošek.

Od ledna se mají řízení, která jsou vedena v rámci jednoho exekutorského úřadu, slučovat automaticky. V případě zapojení více exekutorů by měl o spojení na návrh dlužníka rozhodovat soud. Změna se bude týkat především drobných pohledávek jako třeba zmíněných pokut za jízdu načerno.

Exekuce se slučovaly již nyní
Exekutorská komora nicméně již apelovala, aby se se spojováním začínalo co nejdříve. Tedy například již u věřitelů, kteří mají vůči jednomu dlužníkovi více pohledávek. Mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková Právu řekla, že vymáhání dluhů má na starosti soukromá advokátní kancelář a je na ní, jak bude postupovat. „Legislativní změny se samozřejmě promítají do průběhu vymáhání a oni (advokátní kancelář, pozn. red.) je akceptují,“ uvedla Řehková.

Podotkla, že samotní exekutoři slučování pohledávek praktikují často již nyní – na základě dřívějšího doporučení exekutorské komory. „Mnoho dlužníků žádá o sloučení a exekutorské kanceláře jim vyhovují. V případech, kde to možné je,“ poznamenala mluvčí dopravního podniku.

Jiří Hardoš, Právo

O byt lze přijít i kvůli nezaplacené složence na 968 korun

O byt, dům či vlastnický podíl lze nakonec přijít i kvůli dluhu ve výši pár set či tisíc korun. Jeden příklad za všechny: klatovský exekutor Dalimil Mika na prosinec vyhlásil dražbu bytu 3+1 v Janově u Litvínova, s balkónem a novými okny, jak dodává v dražební vyhlášce, kde bydlí Václav D. Důvod: podle mosteckého soudu dluží 968 korun.

Zvětšit obrázek
Ilustrační foto
FOTO: fotobanka Profimedia
Dnes 11:09
Původní dluh 968 korun z nezaplacené složenky, plus několik tisíc navrch jako příslušenství (příjem advokáta) si nyní exekuční dražbou bytu nárokuje společnost Tessile ditta services. Ta je známá tím, že za pakatel skupuje drobné pohledávky a vydělává na nákladech řízení, které jí přiznaly soudy. Jednou z těchto pohledávek je právě i 968 korun, které Václav D. nezaplatil.
Není ani podstatné, komu původně dlužil, protože držitelem pohledávky jsou nyní Tessile ditta services, kterým nejde ani tak o tento dluh, jako právě o příslušenství navíc. Cenu bytu exekutor stanovil na 147 tisíc korun. Z toho se vše pohodlně zaplatí.
Václav D. zjevně udělal chybu, že předtím ignoroval platební rozkaz od soudu na návrh Tessile ditta services, nepodal tedy proti němu ve lhůtě 15 dnů odpor, nebo nezaplatil i těch pár tisíc. Nyní pokud neuhradí částku plus ještě další náklady exekutora spojené s vyhlášením dražby, tak skutečně kvůli 968 korunám přijde o byt.
Dluh: 5025 Kč, dražba: 3 750 000 Kč
Takových vyhlášek visí na stránkách a nástěnkách exekutorů desítky. Dražební vyhláška vydaná brněnskou exekutorkou Alenou Blažkovou proti Karlovi F.: Dluh: 5025 korun. Cena dražené poloviny rodinného domu: 3 750 000 korun.
Brněnská exekutorka vyhlásila v první polovině listopadu elektronickou dražbu i na chomutovský byt Václava Z., který vlastní s manželkou. Důvod: 35tisícový dluh vůči výrobci piva plus 13 tisíc za předchozí náklady řízení. Cena nemovitosti: minimálně 400 tisíc korun.
Nebo další případ − litoměřický exekutor Ondřej Mareš vyhlásil na leden opakovanou dražbu na čtvrtinový vlastnický podíl domku nízké tržní hodnoty, nicméně pro dluh 950 korun.
Jak vyplývá z údajů v dražební vyhlášce, po šedesátileté Ireně V., která musí být zastupována opatrovníkem, je nárokuje Česká televize. V domku je trvale hlášena. Čtvrtinový podíl na nemovitosti v zapadlé mostecké vísce je ale neprodejný, a tak je nabízen za pouhých 22 500 korun.
Dražba by měla být až konečným řešením
O nemovitost skutečně můžete přijít, přestože dluh do deseti tisíc korun zákon označuje jako bagatelní. Taková je realita. „Není-li k dispozici žádný šetrnější způsob vedení exekuce, který by zajistil splnění povinnosti dlužníka, lze i pro bagatelní pohledávku postihnout nemovitost,“ potvrdila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.
Exekutor ale musí být podle ní schopen doložit, že vyčerpal všechny ostatní možnosti, třeba srážky ze mzdy. Dražba nemovitosti by měla být až konečným řešením. To se posuzuje, podá-li dlužník k soudu „návrh na částečné zastavení exekučního řízení“ pro nepřiměřenost.
„Exekutor je povinen zvolit takový způsob exekuce, který není nevhodný vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu,“ připomněla Hrubá.
Exekutoři: pro pár korun byty nedražíme
„Lidé narážejí na dražební vyhlášky, v nichž je kvůli dvěma tisícům dražena nemovitost. K dluhu jsou ale přihlášeny i další pohledávky ve vyšších řádech. Na dražební vyhlášce se ovšem tento údaj neuvádí,“ sdělila Právu mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.
„Téměř bych vyloučil, že by jakýkoliv exekutor dražil byt kvůli dvěma tisícům,“ tvrdí prezident Exekutorské komory Jiří Prošek.
Někteří dlužníci podle Hrubé z ministerstva spravedlnosti dluhy uhradí teprve až pod tlakem blížící se dražby nemovitosti, o „které se domnívali, že ji z důvodu nepřiměřenosti nebude možné postihnout“.
Jindřich Ginter, Právo
I když dluh splatíte, exekutor má nárok na odměnu
Tak já tedy zaplatím, zrušte exekuci. Takovým rozhodnutím pět minut po dvanácté se sice člověk může vyhnout řadě potíží, ne však zaplacení nákladů, které už exekutor s jeho případem měl. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně, který letos řešil spor dvou jihočeských spedičních firem o třináct tisíc korun. Verdikt čerstvě publikovalo ministerstvo spravedlnosti v internetové databázi judikatury obecných soudů.

Firma, která loni dlužila poměrně nevýznamnou částku plus úroky obchodním partnerům, zaplatila svůj dluh ještě předtím, než usnesení českokrumlovského exekutora Marka Franka o nařízení exekuce nabylo právní moci.
Ten však už na návrh věřitelů provedl několik právních úkonů a své náklady vyčíslil na 7800 korun. Peníze chtěl pochopitelně od znesvářených podnikatelů zaplatit. Ti naopak poté, co si vyřešili vlastní spor, o zaplacení exekutorovi nechtěli ani slyšet. Argumentovali tím, že žádnou částku nevymohl, a tudíž nemá ani nárok na odměnu.
Platit musí dlužník
Exekutor žádal platbu od věřitelů, kteří exekuci navrhli. Zaplatit jim ji nařídil usnesením z loňského října. Ti se však odvolali a odvolací soud v Brně vydal ve věci vlastní rozhodnutí.
„Dle názoru odvolacího soudu skutečnost, že činil úkony ještě předtím, než usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci a než mu bylo sděleno, že vymáhaná pohledávka zanikla, není důvodem, pro který mu odměna nepříslušela,“ napsal do odůvodnění předseda senátu Jaroslav Mádr.
Podle verdiktu soudnímu exekutorovi náleží odměna za výkon exekuční činnosti právě i v případech, kdy byla exekuce zastavena, aniž by cokoliv vymohl, a to minimálně ve výši tří tisíc korun podle zákona o odměně a náhradách soudního exekutora. Nárok má i na náhradu hotových výdajů spojených s prací na konkrétním případu.
Ve sporu jihočeských špeditérů tak soud přiznal exekutorovi celou částku 7800 korun, zaplatit ji však nechal nikoli navrhovateli rušené exekuce, ale dlužníkovi.
„Při rozhodování o osobě povinné k úhradě nákladů exekuce bylo třeba zohlednit, z jakého důvodu k zastavení exekuce došlo, tedy kdo toto zastavení zapříčinil,“ vysvětlil soudce Mádr. „K zastavení exekuce došlo poté, co povinná (firma) až v průběhu exekučního řízení vymáhanou pohledávku oprávněné (firmy) zaplatila,“ dodal soudce.
Lichváři stahují smyčku kolem hrdel tisíců Čechů
Lichváři slaví zlatou éru svého nemilosrdného podnikání. Desítky tisíc lidí mají totiž už v bankách i úvěrových společnostech na mnoho let zavřené dveře, protože finanční ústavy těžko půjčí někomu, kdo se už dostal do insolvenčního řízení. A tak davy dlužníků často zoufale hledají poslední možnost, kde si ještě lze půjčit.

Jen během října, se ocitlo v insolvenci přes 2 200 fyzických osob, což je proti září podle společnosti Creditreform o další čtyři procenta více. V průměru je to tedy denně více než 70 osob, s nimiž se zahajuje insolvenční řízení u soudu. Do insolvenčního řízení tak padají v přepočtu tři dlužníci za hodinu, čili každých dvacet minut jeden.
Zástupy prosebníků
Insolvence se nejčastěji řeší oddlužením, tedy vyhlášením osobního bankrotu, což je částečná ochrana před věřiteli za cenu živoření. V říjnu 2012 žádalo soud o osobní bankrot bezmála 2 500 osob, tedy denně více než osm desítek lidí.
Zástup těchto prosebníků vytrvale roste měsíc od měsíce, i když podle ukazatelů o trochu pomalejším tempem, než na počátku roku. Jenže stovkám z nich není povolen ani osobní bankrot. Buď jim zbývá majetek, který mohou prodat a platit, nebo nedostatečně, a formálně špatně, soudu doložili svoji situaci, příjmy a závazky.
A tak davy dlužníků, kterým se doma vytrvale vrší neuhrazené složenky, upomínky, platební rozkazy a exekuční příkazy, ve víře, že to snad nějak dobře dopadne, houfně odcházejí do tzv. šedé zóny. K lichvářům. Nejde jen o extrémně vysoký úrok nad 60 procent ročně.
Lichvou je podle trestního zákoníku především to, když věřitel zneužije tísně dlužníka. Právě tato tíseň postihuje stále více Čechů. Jenže se prakticky nedá soudně dokázat, protože lichváři používají šikovné právní fígle, navíc dlužníci se bojí proti lichvářům svědčit u soudu, aby na tom rodina nedoplatila ještě nějak jinak hůře.
Směnka sebevraždou
Bezvýchodné situace tisíců Čechů si všímají už i úvěrové společnosti, kterým to kazí trh, protože lidé jsou už zkrátka tak nazí v trní, že jim nelze poskytnout běžnou půjčku.
A tak velké firmy, jako například Home Credit, pravidelně každý měsíc ústy svých analytiků poukazují na špatné ekonomické výhledy země a zdražování, a další obchodníci s půjčkami varují před triky lichvářů z šedivé zóny.
Ti podvádějí s bianco směnkami a bez okolků obcházejí zákon o spotřebitelském úvěru. Podle analýzy společnosti Kouzelná půjčka je podvodných až 80 procent nabídek nebankovních krátkodobých půjček.
„Podstata lichvářského byznysu spočívá v tom půjčit všem, ale jen malou částku do 5000 korun. Vyhnou se zákonu o spotřebitelském úvěru. Ve skutečnosti ani nechtějí peníze zpět, ale dostat se k majetku,“ potvrdil Juraj Orgoň z Home Creditu.
Zákon jde dravcům na ruku
Dokonce dlužnou částku na směnce neadekvátně navyšují i bez vědomí dlužníka. „Stačí špatný variabilní symbol a věřitel (lichvář) dlužníkovi napočítá sankce ve výši desetinásobku dlužné částky a směnku obratem uplatní u soudu. V tuto chvíli už dlužník nemá šanci se bránit. Je-li směnka formálně správně a je na ní podpis dlužníka, v 98 procentech případů soud vydá směnečný platební rozkaz a následuje exekuce majetku,“ shrnul Orgoň.
Přitom, i když se zázrakem dlužník z lichvářské smyčky dostane, tak ještě pět let zůstává evidován v registru dlužníků SOLUS, jenž si vytvořily významné firmy. Banka mu sotva půjčí, i když už nic nedluží, stejně tak se díky záznamu s takovým klientem zdráhá uzavřít smlouvu mobilní operátor nebo poskytovatel leasingu. I každý dluh, byť jen kontokorent, s nímž se zadrháváte v plynulosti jeho ustavičného splácení, se nyní za zvýšené pozornosti bank vede v dalším obřím registru dlužníků vedeného společností Czech Credit Bureau.
Vymahači dluhů si vydělají až 100 tisíc denně
Vydělávají za jeden pouhý den tolik, na kolik si drtivá většina zaměstnanců ani živnostníků nepřijde ani za měsíc. Řeč je o fyzických vymahačích dluhů, respektive exekutorských vykonavatelích. Chodí do bytů v rámci terénních exekucí nebo vyvíjejí na dlužníka neúprosný nátlak přímo na ulici jménem inkasní firmy.

Jedná se o vymáhací žoldáky. Tvoří skupinky, řidič plus tři čtyři vykonavatelé, ve věku obvykle mezi 25–45 lety.
Nechávají se najímat inkasními agenturami coby externí poradci či komisaři, jak se nazývají, tak i exekutorskými úřady. V případě práce pro exekutora mají tito vymahači navíc oficiální statut exekutorského vykonavatele, s plnou mocí, a proti danému dlužníkovi také papír od soudu. Externí vymáhací partičky pracují i pro více exekutorů či vymahačů najednou.
Inkasní agentury si je najímají na pouliční nátlak a exekutoři pro zabavování věcí v bytech.
O tom, o kolik navíc musejí dlužníci přeplácet, svědčí odměny těchto vymahačů, které několikanásobně převyšují vysoce kvalifikované profese. Přijdou si na větší peníze než prezident republiky. Ten má v základu téměř 190 000 měsíčně.
Podle informací Práva, získaných z několika zdrojů v terénu, si totiž například jen v Praze přijdou vymahači na 20–100 tisíc korun denně. To je za měsíc až dva milióny korun! Pokud se obzvláště zadaří dostávat peníze z podnikatelů ve velkých dluzích, může to někdy být i 150 tisíc korun za pouhý jeden den.
Po ranařích je sháňka
Po otrlých vymahačích je sháňka po klubech, například na pražském Žižkově. Muž před čtyřicítkou, světácký výraz, drahé tenisky, pije jen minerálku a už láká do party další potenciální kolegy, kteří se zde potloukají a neustále počítají každou korunu.
„Vydělával jsem kolem stovky (tisíc – pozn. redakce) za den, ale už na to nemám takový nervy, někdy je to drsný. Víš co, křik, hysterie, nadávky. A tak už dělám jen řidiče. Háže mi to jen dvacku za den, ale i ta stačí,“ lanařil další do party vymahač. Šanci zlákat má slušnou. I v hlavním městě se nyní hůře hledá práce.
Tyto vysoké výdělky Právu potvrdili při neformálním večerním setkání i vymahači působící na Moravě.
„Ne vždycky se ale zadaří. Ale pořád to jede slušně, i když některým lidem fakt už není co vzít. Je to pořád podobně dobrý kšeft jako dříve s ojetými auty,“ potvrdil jeden z vymahačů, jenž se do toho obul poté, co musel opustit skomírající realitku.
Tyto extrémní výdělky se jeví nereálné, ale jen na první pohled.
Například jistý pražský podnikatel dlužil 4,5 miliónu. Postupně, nárazově je splácel, jenže nikdy ne úplně celý dluh, tedy včetně odměny exekutorům. A tak dluh, sotva ho o něco snížil, zase za pár měsíců povyskočil zpátky.
Nakonec z této původní částky už původnímu věřiteli nedlužil nic, ale exekutoři si nárokovali, v souladu se zákonem, přes 1,5 miliónu. Pracovalo jich na něm pět, přičemž jeden den například podnikatel vytáhl 250 tisíc korun, další podobnou částku pak už zase neměl, a tak znovu přijeli. Takových milionářských případů má jen tento úřad několik tisíc za rok.
Loni téměř milión exekucí
Žádné oficiální statistiky o výdělcích terénních vymahačů samozřejmě nejsou, ani o tom žádná inkasní agentura či exekutorský úřad mluvit konkrétně logicky nechce.
„Exekutorské komoře nepřísluší zjišťovat nebo prověřovat výši odměn vykonavatelů,“ řekla k tomu Právu mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.
Vymahači přitom nestíhají. Jen v případě domácností se oficiální zadluženost u bank blíží k 1,5 biliónu korun.
Kolik celkem lidé navíc visí lichvářům, nemá nikdo ani potuchy. Firmy padají do konkurzu takovým tempem, že některé měsíce to vychází jedna za hodinu.
Jen loni bylo nařízeno téměř milión exekucí. Vymožením skončí ani ne polovina. Věřitelé proto čím dál tím více najímají inkasní firmy. Ty na rozdíl od exekutorů nevymezuje praktický žádný zákon. Inkaso může dělat kdokoliv.
Jindřich Ginter, Právo
Exekutoři terorizovali rodiče dlužníka, soud je potrestal za útisk
Více než jedenáct let už neviděli Jiří a Dáša Hořejší z Tachova svého dospělého syna Petra. O to větším překvapením pro ně bylo, když u nich v loňském roce zazvonili exekutoři, aby si vymohli splacení sedmdesátitisícového dluhu ze synova podnikání.

Po šesti hodinách naléhání, vyhrožování a psychického nátlaku nakonec manželé podlehli, zaplatili polovinu peněz a zbytek se zavázali uhradit ve splátkách.
Tachovský soud nyní rozhodl, že exekuce byla provedena nezákonně a že se oba vykonavatelé exekutorského úřadu dopustili trestného činu útisku. Za to dostali čtyři měsíce vězení s roční zkušební dobou. Jde zřejmě o vůbec první soudní rozhodnutí, kdy exekutoři budou pykat za šikanu.
Bydliště syna je nezajímalo
„Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Objevili se tu dva pánové s tím, že jsou vykonavatelé exekutorského úřadu Plzeň-město a přišli vykonat exekuci na majetek syna Petra,“ popisoval setkání s exekutory Jiří Hořejší.
„Syn s námi jedenáct let nebydlí, od roku 2006 má tady i zrušený trvalý pobyt,“ dodal Hořejší. „Ti muži argumentovali tím, že mají na soudním rozhodnutí naši adresu, a že i kdyby syn bydlel naproti ve vchodě, tak je to nezajímá,“ líčil Hořejší.
Psychický teror nevydrželi
S manželkou se jim snažili vysvětlit, že se syn v bytě skutečně už roky nezdržuje a nemá tam ani žádné věci. Vzdorovali do doby, než před domem zastavila dodávka a exekutoři se chystali nakládat veškeré vybavení bytu.
„Když na vás tlačí šest hodin, tak vás to rozloží i kdybyste nechtěl. Než si všechny věci nechat odvézt a pak dva měsíce čekat na rozhodnutí, že to je moje a na vlastní náklady si to zase odvážet zpátky, tak jsme raději přistoupili na jejich nabídku, že zaplatíme půlku dluhu hned a zbytek ve splátkách,“ pokračoval Hořejší. Dodal, že takový psychický teror, jakému byl spolu s manželkou exekutory vystaven, by nepřál největšímu nepříteli.
„Nerespektovali vůbec nic. Když začali oblepovat jednotlivé kusy nábytku a došlo i na ledničku, tak mě úplně šokovali. Zeptal jsem se, co mám dělat s potravinami v mrazáku. Na to mi odpověděli, že to naházejí do vany,“ pokračoval Hořejší.
Jeho žena si nejprve myslela, že jde o nějaký žert natáčený skrytou kamerou do televizní show. „Pořád jsem čekala, že někdo najednou řekne stop a pak se tomu zasmějeme,“ vzpomínala Dáša Hořejší.
Chtěli peníze za každou cenu
Soud pro jednání exekutorů omluvu neměl. „Tady šlo čistě o to, za každou cenu dostat z poškozených nějaké peníze ber kde ber. Vůbec si neprověřili, zda se tam povinný skutečně zdržuje,“ prohlásil soudce Miroslav Vajgant.
Podle něho z exekutorského spisu navíc vyplynulo, že předchozí exekutor už žádal o ustanovení opatrovníka, protože povinný byl neznámého pobytu.
„Už jen z této skutečnosti nemohli vykonavatelé nabýt přesvědčení, že se povinný zdržuje v bytě poškozených. Sousedů se neptali, a kdyby to udělali, tak jim řekli, že už tady leta letoucí nebydlí. Navíc i policisté je upozornili, že po něm už asi tři roky pátrají a nikdo neví, kde je,“ dodal Vajgant.
Vracet nechtějí
Odsouzením vykonavatelů peripetie manželů Hořejších ale nekončí. Stále totiž nedostali nazpět peníze, které od nich vykonavatelé neoprávněně vymohli. „Třikrát jsme psali na příslušný exekutorský úřad, aby nám vrátili 35 tisíc korun. Odepsali nám, že nic nedostaneme, že jsme peníze vydali dobrovolně a ať si to vymůžeme od syna, za kterého přišli dluh vymáhat,“ uzavřel Hořejší.
Propíranému exekutorskému úřadu šéfuje Jitka Wolfová, která vykonavatele do bytu Hořejších poslala. Deník Právo se ji snažil kontaktovat, aby se mohla vyjádřit, proč odmítá vrátit neoprávněně vybrané peníze. Její asistentka slíbila, že šéfové předá kontakt na reportéra Práva a určitě se ozve. To se ale nestalo.
Patrik Biskup, Právo
Devítiletý chlapec zdědil dluhy a míří do exekuce
Dluhy po zemřelých dohánějí i jejich děti. Sotva se naučily základní počty, už na vlastní kůži poznávají exekuční mlýnici. To se děje i devítiletému Markovi Suchému z Mělníka.


Po otci zdědil dva byty v severních Čechách. Jenže ty se jeho matce, samoživitelce na mateřské, nedaří prodat. A to je problém. V dědictví po tatínkovi se totiž vylouply také dluhy. U bytů navíc naskakují měsíční poplatky. Markova matka na ně nemá. Bytová družstva jsou neúprosná, ženě s platbami nepočkají. Byty se nedaří prodat a družstva na úhrady plateb čekat nechtějí. Chlapci už přišel dopis od exekutora.
Z dědictví se stala noční můra nejen pro matku, ale i pro dítě. Čekají každým dnem, že jejich domov v Mělníku otevře exekutor a začne ho kvůli dědictví zabavovat.
„V říjnu 2010 zemřel synovi otec. V té době jsme spolu s ním už mnoho let nebyli. Loni v lednu se mi narodila dcera. S oběma dětmi jsem sama. Dědické řízení bylo uzavřeno v červenci 2012,“ píše Právu matka chlapce Renata Suchá (37) v reakci na články Práva o tom, že lidé začínají dědit dluhy po zemřelých příbuzných.
Propadají se do bažiny
Marek zdědil dva družstevní byty v Teplicích – hodnota byla vyčíslena na necelých tři sta tisíc korun. Už během dědického řízení na jednom z bytů vznikl dluh. Nebyly zde hrazeny poplatky. A vyklubaly se další dluhy.
„V součtu to znamená, že můj syn je povinen zaplatit pohledávky ve výši poloviny celé hodnoty dědictví a k tomu další náklady. Protože ale nezdědil hotové peníze, je nutné nejprve byty prodat, aby bylo možno pohledávky uhradit. Jenže se to nedaří. Ale dluhy stále měsíc od měsíce naskakují,“ zoufá si matka.
Navíc tvrdí, že někdo, kdo měl do bytu přístup, se zřejmě zachoval jako sup a ještě před dědickým řízením pobral vše, co mělo nějakou cenu. „Třeba až rok od úmrtí jsem se v dědickém řízení dozvěděla, že otec mého syna měl nějaké auto. Je pryč,“ nechápe Suchá. Věc oznámila policii. Jenže to jí před exekucí kvůli dědictví nezachrání.
„Pracuji jako mikrobiologická laborantka. Kromě mateřské nespoléhám na sociální dávky od státu. Nejsem v registru dlužníků. Jenže z toho, co přinesu, prostě splátky dluhů neutáhnu. Stanovy bytového družstva říkají, že pokud nebudu platit nájem po dobu tří měsíců, družstvo mého syna vyloučí a byt mu vezme,“ zoufá si žena.
Hrozí, že o vše přijde
To teprve bude nadělení. Její syn bude stále dlužník, ale matka už nebude mít co prodávat.
Druhé bytové družstvo je rovněž neústupné. S úhradou měsíčních poplatků nepočká.
„Prosila jsem je o udělení výjimky, aby můj syn nebyl z družstva vyloučen pro neplacení nájmu, že dluh uhradím ihned po prodeji bytu. Družstvo mi pohrozilo, že jestli nezaplatím jediný nájem nebo splátku, budou vyžadovat zaplacení celého dluhu, tedy 50 tisíc korun najednou,“ popisuje patovou situaci Suchá. To znamená, že se celá částka zesplatní a je následně vymáhána okamžitě jako jedna pohledávka.
„Už mi přišel dopis od exekutora, kde mi bylo oznámeno, že exekuce přechází na mého nezletilého syna. Právníci mi řekli, že tato situace je bezvýchodná,“ dodala Suchá.
Řešení není ani v překlenovacím úvěru. Samoživitelce se dvěma dětmi na mateřské banka těžko půjčí. „A do nebankovního sektoru nepůjdu, nejsem blázen,“ dodala Suchá.
Neústupnost bytových družstev je ale na druhou stranu pochopitelná, neboť dlužníků, kteří za byt záměrně neplatí poplatky, a ostatní bytoví družstevníci nebo vlastníci na ně doplácejí, přibývá. V tomto případě ale žena potřebuje jen získat čas na prodej. Jenže v těchto lokalitách poptávka po bytech rozhodně není.
Zřeknout se dědictví jako celku již také nemůže. Takovou možnost mají pozůstalí pouze do měsíce od oznámení ze soudu o zahájení dědického řízení.
Jindřich Ginter, Právo
.











































































.
Noe2
Info@noe2.cz
725 533 288
spol let.png
.
.

















































.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one